Generace online: Jak sociální média mění životy našich dětí
Mgr. et Bc. Radek Němec
Sociální sítě jako Facebook, Instagram, TikTok a další, jsou dnes nejen prostředkem k zábavě, ale také důležitou součástí každodenního života mnoha lidí, především však mladší populace. Zejména žáci základních a středních škol, tráví na těchto platformách velké množství času. Až 25-30 % žáků základních škol a 45-50 % studentů středních škol dokonce stráví na sociálních sítích denně čtyři a více hodin, a to především o víkendech, kdy čas strávený online ještě narůstá. V naší praxi se objevují také případy, kdy jedinec stráví na Instagramu či TikToku 8 i více hodin za den.
Studie poukazují na to, že 3-7 % dětí ve věku 11-15 let spadá do kategorie rizika v souvislosti s užíváním sociálních médií podle screeningové škály Social Disorder Media Scale. Stejně tak 34 % studentů ve věku 15-16 let a 27 % studentů ve věku 17-18 let je v riziku v souvislosti s trávením času na sociálních sítích, podle subjektivního vnímání problémů.
Sociální sítě také nabízejí samostatnou kategorii, kde vrstevníci vyzývají k nadměrnému užívání léků, takzvané extrémní výzvy, kdy se setkáváme s předávkováním a otravami. To jde ruku v ruce s demonstrativními sebevraždami. Zde detekujeme látky jako paracetamol, antidepresiva, ibuprofen, ale také benzodiazepiny.
Dalším zajímavým údajem je skutečnost, že čeští adolescenti mají v průměru až 5 profilů na sociálních sítích, přičemž první profil si nejčastěji zakládají kolem 11-12 let. Tyto statistiky poukazují na to, že mladí lidé jsou velmi aktivní na sociálních sítích, a že intenzivní používání těchto platforem může mít potenciálně rizikové následky na jejich duševní zdraví.
Sociální sítě nejen nabízejí zábavu, ale mohou také znamenat prostředek pro srovnávání se s ostatními. Tento proces srovnávání může být vyvolán snahou najít potvrzení vlastní hodnoty a významu prostřednictvím interakcí na sociálních médiích. Avšak, tento neustálý tlak na validaci může vést k odpojení od autentické identity a vytvoření dvou odlišných světů – online a offline. To může vyvolat pocit odpojení od sebe sama a zmatku ohledně vlastní identity.
Problém se ještě zhoršuje, když jedinec začne hledat potvrzení a přijetí ve svém okolí nebo online světě, místo aby se zaměřil na vlastní sebeuvědomění a přijetí sebe sama v životě reálném. Tato touha po validaci může vést k odpojení od svého já a popírání vlastních problémů, což nakonec vyústí ve frustraci, úzkost, a dokonce i psychické problémy, jako jsou poruchy pohlavní identity, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování či sebevražedné sklony.
Kromě toho sociální sítě mohou být i nástrojem, kterým jsou zneužívány děti pro propagaci výrobků nebo služeb, či jsou zobrazovány v situacích, které nemusejí být v souladu s jejich vědomím, hlavně v období, kdy toho samy ještě nejsou schopny. Často se tedy stávají i místem, kde jsou děti vystavovány veřejnosti bez jejich vlastního souhlasu, což může mít negativní dopad na jejich psychické zdraví, převážně v budoucím věku.
Sociální sítě mohou také sloužit jako prostředek, kterým si rodiče sytí a dosycují své potřeby, ať už to je lásky, pozornosti nebo pocit hodnoty. Používají děti jako nástroj k naplnění svých vlastních neuspokojených potřeb, jako je například deficit pozornosti či péče nebo již zmíněné lásky.
Je důležité si uvědomit rizika spojená s používáním sociálních médií a hledat rovnováhu mezi online a offline světem. Zdravé používání sociálních sítí zahrnuje schopnost zachovat svou autenticitu a identitu nezávislou na schválení ostatními, a soustředit se na budování skutečných vztahů a sebepřijetí.
Klíčová doporučení pro zdravé používání sociálních sítí
Stanovení limitů: Omezte čas strávený na sociálních sítích. Nastavení denních či týdenních limitů může předcházet závislosti a podporovat více času pro reálný život.
Sebeuvědomění a sebepřijetí: Pracujte na rozvoji sebeuvědomění a sebepřijetí mimo online prostředí. Aktivity jako meditace nebo konverzace s blízkými mohou být prospěšné.
Rovnováha online a offline života: Vyvažujte své online aktivity s časem stráveným offline. Interakce tváří v tvář a čas strávený s rodinou nebo při koníčcích jsou klíčové pro duševní zdraví.
Opatrnost před srovnáváním se s ostatními: Buďte si vědomi, že sociální sítě často zobrazují nerealistický obraz života ostatních. Srovnávání se s tímto zkresleným obrazem může vést k negativním pocitům o sobě samém.
Vzdělávání o rizicích a ochrana soukromí: Informujte se o potenciálních rizicích a nastavení soukromí na sociálních sítích. Chraňte své osobní informace a buďte kritičtí k informacím, které na sociálních sítích přijímáte.
Hledání podpory: V případě, že sociální sítě vyvolávají pocity úzkosti nebojte se vyhledat profesionální pomoc.
Zdroj:
Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022″. -> CHOMYNOVÁ, P., DVOŘÁKOVÁ, Z., ČERNÍKOVÁ, T., ROUS, Z., GROHMANNOVÁ, K., CIBULKA, J., FRANKOVÁ, E. 2022. Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022 [Report on Digital Addictions in the Czech Republic 2022] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky.
Foto: Photo by Alexander Shatov, camilo jimenez on Unsplash
BUĎTE V OBRAZE
Informace, články a aktuality
Potřebujete pomoc?
Můžete nám poslat zprávu nebo nám zavolat každý den od 8 do 20 hodin. +420 770 143 385
Tato webová stránka používá cookies
Můžete buď všechny povolit níže tlačítkem „Souhlasím se všemi“, odmítnout nebo nastavit podrobně "Detailní nastavení". Výběr můžete také později změnit. Více informací o cookies v Zásadách používání cookies.